Na moji první dovolenou u moře si pamatuji jako šestiletá holčička s culíkem, oranžovými kraťasy, vytahaným zeleným trikem a chybějícími předními zuby. Na dovolenou jsem jela s velkou partou lidí z našeho okolí, neboť jsme cestovali s místní cestovní kanceláří a jejich autobusovou dopravou.
A také s hromadou rodinných příslušníků – s rodiči, malým bráškou, dvěma tetami a dvěma sestřenicemi a strýcem. Ačkoliv jsem byla ještě malá, pár nejzajímavějších střípků z této dovolené mi zůstalo v hlavě doposud, i když jsou to vzpomínky na dovolenou u moře, tak trochu netypické.
Ubytování
První vzpomínku z dovolené mám na větší dvorek, kolem něhož tvořily kruh byty, které jsme si po příjezdu rozebírali. Já s mými rodiči, bráškou, tetou a strýcem jsme chtě nechtě dostali ten nejhůře vypadající byt, který byl k mání a se závistí jsme se chodili kochat do bytu naší druhé půlky rodiny. Nejvíc si pamatuju na koupelnu, do které nás děti chodil rád natáčet na kameru náš táta, a to v těch nejlepších chvílích, z čehož jsme měly vždy velkou radost!
Mojí další vzpomínku tvoří komáři. Všude plno komárů a všude po těle červené fleky, které neskutečně lechtaly a které jsme si na našem bytě všichni vzájemně potírali.
Moře
Ale to hlavní přišlo brzy také – moře! Popravdě s pojmem moře se mi jako první vybaví dlouhá polní cesta, okolo suchá tráva a horko. Ale moře bylo moře, a to, že je skutečně slané jsem brzy vyzkoušela, protože skákat mezi obrovskými vlnami byla ta nejlepší zábava! Z moře však občas vyplavalo něco, co mělo k mušlím či mořským řasám rozhodně daleko.
Pláž
Na pláži však nastal můj největší problém. Byla jsem maminkou nucena, sundat si horní vršek plavek, abych se celá opálila. S tím jsem zásadně nesouhlasila, urazila jsem se a několik dní jsem seděla uražená v tričku na dece s tím, že nahá v šesti letech rozhodně po pláži běhat nebudu! Nakonec jsem však svůj stud odhodila a šla jsem stavět hrady z písku s mojí novou kamarádkou.
Pěvecká soutěž
Na mé první dovolené u moře jsem se dokonce zúčastnila pěvecké soutěže Do-re-mi. Jeden pán pořádal každý den zábavu pro děti. Jednou jsme si uvázali kolem pasu lžičku a museli jsme tak dopravit do cíle míček, do kterého jsem se nemohla ani za nic trefit. Za to zpívání, to mi šlo! Dnes bych se v žádném případě neodvážila před tolika lidmi zpívat. Mám pocit, že jsem časem zmutovala a že můj um zpívat je ten tam. Ale tenkrát, tenkrát mi lidi za písničku Stála kačenka u Dunaja tleskali!
Kokosy
Kokosy. To je další můj střípek z dovolené v Itálii. Po pláži chodili černoši a pořád něco prodávali, především kokosy a pořád křičeli „Kokobelokokó“. V Itálii neměli však jen kokosy, ale také obrovské šišky na stromech, které jsem snad ještě nikdy v životě neviděla. Tu jsem je viděla při cestě na trhy, které byly neuvěřitelné a prodávalo se zde spoustu věcí. Někteří si však jako suvenýr místo věcí z trhu, odvezli domů právě semínka z šišek, zřejmě s touhou mít takový krásný jehličnan i u sebe v zahradě.
Když už jsem trochu zčernala, naučila jsem se dokonce škrábat brambory škrabkou, kterou jsem si hrozně oblíbila a doteď si s představami na tuto dovolenou vybavím, jak sedíme s kuchaři venku na dvoře, škrábeme brambory tou úžasnou bílou škrabkou a zpíváme. Ano, na jídlech jsme se tak trochu podíleli i my ubytovaní.
Kromě šátku, který jsem si koupila na trzích a díky kterému jsem byla v Itálii in, jsem si přivezla ještě něco. Porcelánovou panenku s blonďatými kudrnatými vlásky, sundavacími botičkami, kabelkou a kloboučkem. Byla nádherná a v té době si ji přivezla z dovolené od moře nejedna holka.
Tato dovolená byla pravým příkladem toho, že ne luxusní jídlo, hotel a možná ani ne nejúžasnější písečná pláž s průzračným mořem by měli být tím nejdůležitějších, ale lidé, s kterými na dovolené jste. Úžasný kolektiv, ve kterém je legrace, zpívání, hry a dobrá atmosféra umí vytvořit jednu z nejlepších vzpomínek na naši první dovolenou v Itálii, i když jsme byli třeba ještě úplně malí.