Eiffelova věž, Chanel, Champs-Élysées, impresionisté, Ladureé, Louvre, Édith Piaf. Co se vybaví vám, když uslyšíte jméno města lásky, módy a světel? Paříž pro mě byla vždy snem. Jako malé jsme se sestřenkou snily o návštěvě Paříže, a asi před třemi lety jsme si daly jeden cíl. Ten rok co odmaturuji spolu letíme do hlavního města Francie.
Dovolená v Paříži
Ale byl to pouhý sen, který rok od roka bledl a vzdaloval se nám. Fantazírovaly jsme o kávě pod Eiffelovou věží, o procházkách v Lucemburských zahradách a večerním korzování po Champs-Élysées. Má maturita se přibližovala a my stále jen snily. V květnu jsem úspěšně odmaturovala a jako dárek od rodičů mi byl dán čtyřdenní pobyt v Paříži. Jak šílené! Z pouhého snu se stala skutečnost a já v červenci nasedala do letadla směr Paříž, se svojí sestřenkou po boku.
Ještě ten den jsme šly na večerní vyhlídku z Vítězného oblouku. A jelikož jsme bydlely asi 5 minut chůze od Champs-Élysées, nebyl problém se v půl desáté dívat na osvětlenou Paříž. A pak jsem jí viděla. Majestátně stála v betonovém poli a blikala na mě. Ten pocit, když jí po tolika letech pouhých představ spatříte, je nepopsatelný. Nahrnuly se mi slzy do očí a uvědomila jsem si, že je to skutečnost, že je to realita.
Opravdu jsem v Paříži a dívám se z Vítězného oblouku na Eiffelovu věž.
Dostavila se vlna hřejivého štěstí a nadšení. Vím, že je to jen přerostlý Petřín (označení mé maminky), ale symbolizuje celou Paříž, tudíž i můj sen.
TIP: Ubytování v Paříži rezervujte na Booking.com
Další dny jsme vyrazily nasávat francouzskou atmosféru. Nafotily jsme nespočet fotek s Eiffelovou věží, navštívily jsme Louvre, hledaly známé chrliče na katedrále Notre-Dame, ztratily se na Montmartru, poslechly si pouliční umělce před bazilikou Sacré-Coeure, obdivovaly známý kabaret Moulin Rouge, ochutnaly Pastis, cpaly se croissanty a zažily přípravy na Tour de France.
Se sestřenicí jsme se jednohlasně shodly, že nás Paříž okouzlila, očarovala a pohltila, tudíž se do jedné z nejznámějších evropských metropolí musíme vrátit a žít tu alespoň půl roku, abychom pořádně načerpaly jedinečnou atmosféru stále bdícího města.
Ještě v lednu mi bylo řečeno, že výlet do Paříže je příliš drahý a zbytečný. Ale já věřila a neztrácela naději, že se náš dávný sen přeci jen stane realitou. A tady to je. Pokud budete věřit a mít naději, sny se vám splní.