Když svatý Vojtěch vyplul roku 997 z města Gdunsk na misii k Prusům, viděl přes záliv řadu malých ostrůvků. Když Jan Žižka bojoval s řádem Německých rytířů v bitvě u Grunwaldu roku 1410 a následně loupil a vraždil na baltském pobřeží, nejspíš spatřil také ostrovy.
Když Valdštejn neúspěšně obléhal nedaleký Stralsund roku 1628, mohl zahlédnout, jak se některé ostrovy před přístavem Danzig spojují písečnými dunami. A když němečtí nacisté zaútočili na Westerplatte roku 1939, čímž začali 2. světovou válku, byly už ostrovy spojené do jednoho dlouhého poloostrova. Při tom jde o stále stejné místo.
Polsko Helská kosa (poloostrov Hel)
Dnes se dlouhý poloostrov nazývá Helská kosa. Vybíhá daleko do Gdaňského zálivu a chrání město Gdaňsk před špatným počasím. Dříve to bývala přirozená ochrana před cizími válečnými flotilami.
Ostrovy zmizely před dvěma staletími
Helskou kosu, tak jak ji známe dnes, vytvořila příroda před dvěma sty lety. Do pásu malých miniaturních ostrůvků naneslo Baltské moře tolik písku, že se propojily do jednoho celku.
Helská kosa měří 35 kilometrů a v nejužším místě je široká pouhých 150 metrů. Nejvyšší místo je vrcholek duny pouhých 23 metrů nad mořem. Na konci štíhlého poloostrova se rozkládá přístavní městečko Hel.
Až do 15. století bylo stejně významné jako dnešní velkoměsto Gdaňsk. Poté obchod upadl, neboť soupeř měl výhodnou polohu nejen na břehu moře, ale zároveň u veletoku Visla, a bylo tedy možné spojit zámořskou dopravu s vnitrozemskou.
Obrana před nepřátelskými flotilami
Hel za to ovšem získal vojenský význam, zvláště poté, co se Helská kosa propojila do jednoho geografického celku a umožnila tím obranu ze souše velké části Kašubska, neboli německy mluvící enklávy u Gdaňského zálivu. Nejméně půl tisíciletí zde sídlily pevnostní osádky různých armád podle toho, komu zrovna tato část Polska patřila. Vystřídali se zde Němci, Poláci a Dánové.Právě kvůli vojenským účelům byla vybudována po celé délce Helské kosy železnice a vedle ní silnice, které dnes slouží pro civilní dopravu. V provozu je také lodní linka z města Gdyně na pobřeží. Od 2. světové války bojový význam Helské kosy stále upadal, až zbylo jen pár vojenských zařízení s minimem vojenské obsluhy. Dnes je městečko Hel a celá Helská kosa nejkrásnějším přímořským letoviskem daleko široko. Některé turistické průvodce dokonce píší, že se jedná o nejhezčí pláže polského pobřeží Baltského moře.
Koupání, jachty a vítr
Poláci se sem jezdí především koupat. Voda je to totiž na poměry panující v Baltu poměrně teplá. Průměrná denní teplota vzduchu o letních prázdninách je tu sice jen 21 stupňů a navíc často fouká nepříjemný vítr, ale voda v Puckém zálivu, který se rozlévá mezi kosou a pevninou, dosahuje 20 stupňů.
Na promenádách lze vypůjčit lehátka s charakteristickou ochranou proti větru stejně jako kdekoliv jinde u Severního a Baltského moře. Na plážích jsou často k vidění polostany anebo textilní ohrádky proti větru ukotvené do písku, které budují sami návštěvníci. Všechny pláže Helské kosy jsou z bílého písku a voda je výjimečně čistá.
Čtěte: Poloostrov Hel Polsko – informace, ubytování, cesta autem
Od roku 2004 je malá část zvaná Helské duny zařazena do chráněných území a koupání je zde zakázané.
Kromě plavců je Helská kosa známá také jachtařům, neboť zdejší přístav je vhodný především pro sportovní jachty. Stálé větry svědčí méně zkušeným kapitánům a jejich posádkám. Jachtu si můžete najmout rovnou v přístavech v Gdaňsku nebo Gdyni, ale jednodušší je to od jedné z mnoha charterových společností, které operují na internetu. Lodní předpisy a papírování jsou na Baltu podstatně jednodušší než na oblíbeném Jadranu či ve Středozemním moři. V posledních letech se Helská kosa stala Mekkou polského kitesurfingu, který v popularitě předběhl dříve oblíbený windsurfing. Místo plováku s velkou plachtou se dnes jezdí na malém plováku s velkým řiditelným padákem, který pohání vítr. Na straně kosy obrácené k volnému moři se ve velkých vlnách a silném větru prohánějí kitesurfoví experti, kdežto na druhé straně v Puckém zálivu se surfuje na mělké klidné vodě a v závětří.
Pěšky nebo na kole?
Pěší turisté a cykloturisté přijíždějí na Helskou kosu na jaře a na podzim, kdy je tu jednak příjemně chladno a jednak si užijí přírodu, moře I historické památky bez návalu letních návštěvníků.
Zde jsou turistické zajímavosti, které nezpomeňte navštívit:
- Prvotřídní atrakcí je Fokárium, neboli akvárium pro tuleně.
- V německé dělostřelecké baterii z 2. světové války je zřízeno Muzeum obrany pobřeží.
- V odsvěceném kostele u přístavu stojí za návštěvu Muzeum mořského rybolovu.
- Na Švédské hoře a ve vsi Jurata stojí majáky přebudované na rozhledny.
- Po celé Helské kose jsou pečlivě udržované vojenské památky opatřené vysvětlujícími tabulemi.
Delší výlety směřují do středověkých měst na pobřeží sdružených v tak zvaném Trojměstí: Gdaňsk, Sopoty a Gdyně.
Ubytování a koupání
Pro jednodenní návštěvy slouží dostatek placených parkovišť ve městečku Hel, nebo těsně před ním. Ubytování poskytuje především ve střední cenové kategorii městečko Hel a další čtyři vesnice Jurata, Jastarnia, Kužnica a Chalupy. Jedná se o menší hotely, apartmány a priváty. Kempy jsou rozmístěné podél celého pobřeží na straně Puckého zálivu, neboť tam jsou stany a chatky chráněné proti větru.
Koupací pláže jsou také ponejvíce u Puckého zálivu. Koupání je však možné I směrem do moře. Tam je navíc několik nudistických pláží. Naturismus je u Baltského moře oblíbený nejen v protestantském Německu, ale také v katolickém Polsku.
